Check-in v průběhu

Pro všechny úrovně, zejména když se teprve poznáváte.

Check-in je krátké ověření, že je druhý v pořádku a že s tím, co se děje, stále souhlasí. Zeptejte se, nepředpokládejte.

Podoby check-inu#

• Přímá otázka – „Jsi v pořádku?“ „Co je ti?“ Nejjasnější, ale nejvíc rušivá forma.
• Semafor – „Barva?“ Odpověď zelená / oranžová / červená (viz Stopka).
• Řečnická otázka – „Líbí se ti to, že?“ V rámci scénáře, ale s ochotou slyšet i ne.
• Popis toho, co se chystáte udělat – „Teď ti spoutám ruce.“ Druhý má prostor zareagovat.
• Neverbálně – naznačením a ověřením reakce, domluveným stiskem ruky.

Check-in nemusí být jen verbální a může mít mnoho podob. Důležité je, aby ho druhý dokázal v dané situaci zodpovědět.

Postupné zesilování#

Zvyšovat intenzitu postupně je dobrý zvyk, ale pozor na efekt vařené žáby: změna po malých krocích nemusí být vnímána, dokud není pozdě. Při postupném zesilování se ptejte častěji.

Kdy check-in nestačí#

Check-in ověřuje jen to, na co se ptáte, a jen ve chvíli, kdy je druhý schopen odpovědět. Při zamrznutí nebo disociaci může odpovědět „ano“, i když není v pořádku. Proto check-in doplňují check-in po session a check-in s odstupem.