Časté chyby

Věty, které ubližují#
„Vždyť se nic nestalo.“
„Tobě se to přece líbilo.“
„Proč jsi mi to neřekl/a?“
„Proč jsi nepoužil/a stopku?“
„To moc nevydržíš.“
„Prosím tě, dotaz – tobě jsem taky ublížil a zneužil tě?“
Časté chyby původců#
- nenaslouchání
- tah na branku – snaha mít věc rychle vyřízenou
- neschopnost upozadit vlastní ego
- chybějící pokora
- obracení – „vlastně jsi mi ublížila ty“
- přehlížení toho, že:
- oběť nemá povinnost s vámi komunikovat,
- oběť si může zvolit libovolný časový odstup.
Časté chyby na straně oběti a okolí#
- říct to všem okolo, jen ne původci – původce se nemá šanci omluvit a napravit to. To ale neznamená, že oběť má povinnost s ním mluvit. Pokud nechce, může pomoci prostředník.
- řešit věc za zády:
„Naštvalo ho, že tu věc neprobrala s ním v danou chvíli, ale řeší ji za jeho zády.“
- zpochybňování podle toho, co oběť dělala potom:
„I když to pro ni bylo tak traumatické, nebránilo jí to dát si fotky z onoho vázání na Instagram.“
Chování po incidentu (sdílení fotek, pokračování ve vztahu, „normální“ chování) nevypovídá o tom, jestli k porušení došlo. Lidé se s prožitky vyrovnávají různě, často i popřením.
Čím ubližující věty nahradit#
- „Děkuju, že mi to říkáš.“
- „Mrzí mě to. Co teď potřebuješ?“
- „Věřím ti.“
- „Nemusíš se rozhodovat hned.“