Check-in s odstupem

Pro všechny úrovně. Vždy, a zejména když se teprve poznáváte.

Ozvěte se za pár dní a zeptejte se, jak se protějšek cítí a jestli bylo vše v pořádku. I když se zdálo, že bylo.

Proč s odstupem#

Těsně po session si nemusíme:

uvědomovat, co všechno se dělo – hormony, subspace nebo domspace zkreslují vnímání,
být připraveni o tom mluvit – pocity a souvislosti se často ukážou až po dnech,
chtít kazit hezkou chvíli – a tak řekneme „bylo to skvělé“, i když něco skvělé nebylo.

Check-in s odstupem pomáhá:

zachytit případný subdrop nebo top drop – propad nálady a energie, který se může objevit i několik dní po session,
zachytit opožděné fyzické následky – brnění, výpadky citlivosti, bolest; u vysoce rizikových aktivit i varovné příznaky, se kterými nelze čekat,
včas zachytit narušení hranic, o kterém druhá strana v danou chvíli nevěděla nebo o něm nedokázala mluvit,
lépe se poznat pro příště.

A přinejmenším je to hezké gesto.

Ozvěte se sami. Neříkejte jen „kdyby něco, napiš“. Pro druhého je mnohem snazší odpovědět na otázku, než sám/sama začít.
Ptejte se otevřeně a konkrétně. „Jak ti je po sobotě?“ „Je něco, co bys příště chtěl/a jinak?“ „Neozvalo se ti rameno?“
Dejte prostor i pro nepříjemné odpovědi. Poděkujte za ně. Viz Vytvoření bezpečného prostoru.
Pokud se ukáže, že něco nebylo v pořádku, nebraňte se a naslouchejte. Viz Pro toho, kdo hranice narušil.

Check-in s odstupem se týká obou stran. I submisivní strana se může zeptat, jak se má dominantní.