Sekundární viktimizace (victim blaming)

Člověk, kterému se porušení stalo, se může stát obětí podruhé, tentokrát kvůli reakci okolí. Mluvíme o retraumatizaci.

Jak vypadá#

zodpovědnost a vina se přesouvá na oběť – „co jsi tam dělala“, „proč jsi s ním šla“
zpochybňování – „nic se nestalo“, „přeháníš“
sociální konstrukty – zejména u mužů („chlapovi se to nemůže stát“) a u dominantních osob („ty jsi přece top“)
nátlak na odpuštění a smíření se
neempatické vyslechnutí – vyšetřování místo naslouchání
zlehčování ve jménu komunity – „nedělejme z toho drama, mohlo by to poškodit…“ (studio, scénu, festival)