Nejdřív regulace, potom vysvětlování

První, kdo ví o našem strachu, je naše tělo. Nervový systém vyhodnotí ohrožení dřív, než si ho uvědomíme, a přepne nás do režimu přežití. Proč se to děje, popisujeme na stránce Co se děje v těle.

V takovém stavu nefungují vysvětlování, rozbor ani hledání viníka. Do klidu se nevracíme hlavou, ale přes tělo a orientaci v přítomnosti.

Cílem je bezpečí tady a teď. Vytrhnout se z příběhu, který se v hlavě přehrává.
Cílem není pohoda, ale návrat k základní funkčnosti.
Postupujte malými kroky.
Dávejte možnost volby. I malé rozhodnutí („deku, nebo čaj?“) vrací pocit kontroly.
Cokoliv, co dává pocit bezpečí, je v pořádku.

Platí to pro obě strany. Ten, kdo hranice narušil, se potřebuje zregulovat také, aby mohl být druhému k dispozici.

Jak poznat, v jakém stavu člověk je#

Všímejte si dechu, tónu hlasu, očního kontaktu, svalového napětí a pozornosti.

Přebuzení (hyperaktivace)	Útlum (hypoaktivace)
rychlý, mělký dech, vysoký tep, třes, pocení	pomalý dech, nízký tep, ochablé svaly
ostřejší, vyšší hlas	tichý hlas, minimální kontakt
neklid, podrážděnost, tunelové vidění	únava, otupělost, „prázdnota“, mozková mlha
úzkost, panika, agrese	odpojení od emocí a reality (disociace), kolaps
pomoc může působit jako ohrožení	člověk nedokáže pomoc vyhledat ani přijmout

Zklidnění z přebuzení#

Tělo - Dech: prodloužený výdech. Ne hluboký nádech. - Uzemnění tlakem: opřít se, něco pevně sevřít, cítit chodidla na zemi. - Pohyb: vybít energii, zpomalit pohyb (ne zastavit), rytmus – chůze, houpání, klepání. - Teplota: krátce opláchnout obličej studenou vodou, nebo naopak hrnek teplého čaje. - Jídlo a pití.

Pozornost - Orientace v prostoru všemi smysly. - Pojmenovávání konkrétních věcí: barvy, tvary, zvuky, vůně.

Koregulace (když pomáháte druhému) - Klidný, nízký hlas. - Klidný výraz a dech. - Jednoduché věty. Žádné otázky „proč“.

Aktivace z útlumu#

Jako rozmrazování masa na pánvi: postupně a ne prudce.

Tělo - Malé pohyby – prsty, ramena, hlava. Ne prudké, ne rychlé. - Změna polohy, například ze sedu do stoje. - Dech: krátké rychlejší výdechy, prodloužený nádech. - Teplo – deka, teplý nápoj. - Aktivace svalů proti odporu – tlačit do zdi, do dlaní druhého.

Pozornost - Velmi jednoduché úkoly: „najdi deku“, „podej mi vodu“.

Koregulace - Hlas s energií. Ne tichý, pomalý šepot. - Opatrně na dlouhé ticho. - Krátké, jasné výzvy.

Co nepomáhá#

Většina dobře míněných reakcí selhává, protože cílí na myšlení. Mimo stav, kdy člověk dokáže myslet, ale na zklidnění nefunguje nic, co vyžaduje přemýšlení. Viz Časté chyby.

Až když se tělo zklidní, má smysl mluvit o tom, co se stalo.