Vysoce rizikové aktivity a meze souhlasu

Informovaný souhlas předpokládá, že partner rozumí tomu, k čemu říká ano. U některých praktik je to ale velmi obtížné, i pro zkušené hráče. Rizika jsou skrytá, opožděná nebo tak vážná, že je laik nedokáže reálně posoudit.

Typické příklady#

  • Práce s krkem, škrcení, breath play – ruka, provaz, předměty, omezení dýchání.
  • Závěsy – riziko pádu, poškození nervů, oběhové komplikace.
  • Edge play obecně – krev, oheň, elektřina, hry se strachem, některé formy CNC.

Proč tu nestačí „řekla, že chce“#

  • Skrytá a opožděná rizika. Například u tlaku na krk může dojít k poškození cév, jehož následky se projeví až s odstupem hodin nebo dní. Člověk se může po hře cítit v pořádku, a přesto být v ohrožení.
  • Pocit kontroly klame. Ztráta vědomí může přijít rychle a bez varování. Stopka v tu chvíli nefunguje.
  • Nadšení není informovanost. Nadšené ano ke škrcení od někoho, kdo nezná rizika, je souhlas s něčím jiným, než co se skutečně děje.
  • Právní hranice. U vážných zásahů do zdraví má souhlas jen omezený právní účinek. Viz Právní rámec.

Co z toho plyne#

  • Odpovědnost leží víc na tom, kdo jedná. Ten, kdo škrtí nebo váže, musí rizika znát a umět je vysvětlit. Bez znalostí není možné informovaný souhlas od partnera získat.
  • Vzdělávejte se u lidí, kteří se tématu dlouhodobě věnují. Workshopy, literatura (pouze omezeně), mentor.
  • Vysvětlete rizika partnerovi před hrou, včetně opožděných příznaků, na které je potřeba po hře dávat pozor.
  • Domluvte si neverbální stopku. Hlasovou stopku při omezení dechu nelze použít.
  • Po hře se ověřte s odstupem (viz Check-in a aftercare) a při varovných příznacích nečekejte s lékařskou pomocí.

Dál: Přístupy ke konsentu →