Check-in

Pro všechny úrovně, zejména když se teprve poznáváte.

Check-in v průběhu#

Zeptejte se, nepředpokládejte. Check-in může mít mnoho podob:

• „Jsi v pořádku?“ „Co je ti?“
• semafor („Barva?“)
• řečnická otázka („Líbí se ti to, že?“, v rámci hry, ale s ochotou slyšet ne)
• popis toho, co se chystáte udělat („Teď ti svážu ruce za záda.“)
• neverbálně: naznačením a ověřením reakce

Postupné zesilování je fajn, ale pozor na efekt vařené žáby: změna po malých krocích nemusí být vnímána, dokud není pozdě.

Check-in po hře#

• Ujistěte se, že bylo vše v pořádku.
• Ptejte se na dobré i špatné věci.
• Ověřte si, že jste reakce partnera pochopili správně.

Check-in s odstupem#

Ozvěte se za pár dní a zeptejte se, jak se partner cítí a jestli bylo vše v pořádku. I když se zdálo, že bylo.

Těsně po hře si totiž nemusíme:

• uvědomovat, co všechno se dělo,
• být připraveni o tom mluvit.

Check-in s odstupem pomáhá lépe pochopit jeden druhého pro příště, zachytit případný subdrop i opožděné fyzické následky. A přinejmenším je to hezké gesto.

Aftercare

Aftercare je péče po hře: fyzická (deka, voda, jídlo, ošetření), emoční (blízkost, rozhovor) nebo prostě čas.

• Aftercare není povinná, ale je žádoucí.
• Žádná strana nemá povinnost ji přijímat ani poskytovat, proto je vhodné ji domluvit předem.
• Po hře jsme nejzranitelnější.
• Aftercare potřebuje i top. Viz Hranice topa.
• Je to také prostor ujistit se, že vše bylo v pořádku.

Dál: Čtení partnera →